Pravé hořické trubičky

Dobrý den. 

Vážený pane Sotáku,dovoluji si Vám sdělit, že Váš pohled na celou problematiku výroby a zpracování palmového oleje je zkreslený s nedostatkem odborných čísel a faktů. Naše společnost věnuje inovacím ve zpracování a použití surovin v potravinářství
mnoho úsilí s jediným cílem - zdravotní nezávadnost a nejvyšší jakost finálního artiklu. Nakupuje pouze RSPO certifikovaný palmový olej zásadně v režimu zpracování frakcionací, bez vzniku nebezpečných TFA - trans-mastných kyselin. https://www.horicketrubicky.cz/bez-tuku.php

Věděli jste, o PALMA OLEJNÁ:

- se již pěstuje v regulovaném režimu bez kácení pralesů - RSPO certifikce!
- dává na 1 ha 10x více oleje než palma kokosová, 6x více než řepka!
- jako jediná plodina tohoto druhu nepotřebuje pesticidy a herbicidy!
- na celém světě zaměstnává více než 25.000.000 lidí !
- populace se smlouvou v RSPO certifikaci má zajištěnou obživu na dlouhá léta
v domovině bez potřeby vycestovat za prací do Evrtopy!
- již je potlačena potřeba pěstovat ekonomickou plodinu koku, která
podporuje drogový obchod.p.s. Příteli, je potřeba se podívat na problematiku v širších souvislostech.
Pochopitelně mohu slíbit, až zpracovatelský průmysl nabídne slunečnicový nebo řepkový olej
zpracovaný bez molekulární změny struktury atomu uhlíku (momentálně syntetická potravina), budu preferovat olej z Jíčínska.Firma FABIO produkt Jíčín na technologii zpracování oleje ve vhodný potravinářský tuk pracuje, ale
zatím bez úspěchu.

S pozdravem Jaromír Topolský
obchodní ředitel

Naše reakce:

Vážený pane Topolský,

děkuji za Vaši odpověď. Z Vašeho emailu je cítit podrážděnost, a není divu. Používáte totiž argumenty, které stojí na lži a které vedou k devastaci prostředí nejen kde žiju já, ale i Vy a Vaše rodina.

Ty standardizované odpovědi co vám našel znuděný zaměstnanec nebo Vám je vyplivl nějaký zaplacený vyhledávač je třeba rozebrat.

- oháníte se čísly, ohledně neporovnatelně vyšší produkci. Co říkáte na tento fakt, který přináši jeden z nejuznávanějších odborníků na palmový olej ve střední Evropě pana Mgr. Stanislav Lhota, Ph.D.:
"Tento argument se z úst zastánců palmového oleje objevuje neustále, je ovšem natolik zavádějící, že je v podstatě chybný. Do výpočtu jsou započítávány rostliny, které jsou na vrcholu produkce. Nepočítá se však už s tím, že palma olejná začíná plodit po 5 až 7 letech a svého vrcholu produkce dosahuje v 15 letech, a pak již produkce postupně klesá. Nejpozději ve věku 25 let už přestává být sklízení plodů ekonomické a zhruba ve věku 30 let palma umírá přirozenou cestou. Tento argument také nebere v potaz fakt, že není možné srovnávat jeden hektar tropického deštného pralesa s jedním hektarem lesa mírného pásu, a to hned z několika důvodů. Prvním z nich je hodnota takového území. Tropické deštné pralesy pokrývají menší povrch planety než lesy mírného pásma, ale hostí mnohonásobně větší počet živočišných a rostlinných druhů. Navíc hrají významnější roli i v ekologii celého zemského ekosystému, především v udržování hydrologického režimu. Ztráta jednoho hektaru deštného pralesa je tedy mnohem závažnější oproti ztrátě lesa nebo stepi mírného pásu.
A druhý, možná závažnější rozdíl, souvisí s dlouhodobou perspektivou odlesnění deštného pralesa ve srovnání s lesem mírného pásma. V mírném pásmu existuje zemědělství víceméně dnešního typu už několik staletí - umožňuje to totiž kvalita půd, za kterou vděčíme mimo jiné procesům,mkteré probíhaly v ledových dobách. V tropických pralesích je to jiné, tam severské větry žádnou spraš nenavály, půdy jsou tam často mnoho milionů let staré, vyluhované intenzivními dešti, často tvořené převážně hrubým křemičitým pískem (například půdy na většině území Bornea). Netýká se to tropických půd sopečného původu, jaké máme třeba na Jávě. Jenže na tak kvalitních půdách se olejná palma nepěstuje, protože to by nebylo efektivní - taková půda se zcela pochopitelně vyhrazuje náročnějším a hodnotnějším plodinám, jako jsou obilniny, ovoce či zelenina. Olejná palma se většinou pěstuje právě na chudých půdách nebo rašeliništích, kde doposud převládalo jen kočovné zemědělství, při kterém se půda po většinu času nechávala ladem, aby si díky neustálé obnově lesa udržela úživnost. Na už tak chudých půdách se pěstuje olejná palma, která je tedy jednou z nejproduktivnějších hospodářských rostlin, jinými slovy, která z živin v půdě produkuje maximum rostlinné hmoty. Co se asi stane? Samozřejmě - půda se během 20 až 60 let naprosto vyčerpá. Navíc z ní mizí i podzemní voda (jedna palma spotřebuje asi 15 litrů vody denně). Z palmové plantáže se pak stane naprosto neúrodná step bez jakékoli funkce. A teď si to srovnejme: jeden hektar slunečnice nebo jiné olejniny, který lze v mírném pásmu využívat stovky let, versus 1 hektar intenzivně pěstované olejné palmy, která přináší osminásobný výnos po dobu 15 let. Co z toho představuje větší zátěž na životní prostředí?" Myslím, že všem nám jde o stejnou věc, a je potřeba vzájemně spolupracovat a naslouchat skutečně pravdivým argumentům.

- oháníte se RSPO. Proč tedy na obalech Vašich výrobků není uvedeno logo certifikace RSPO Certified Sustainable Palm Oil (CSPO)? Jak jinak spotřebitel zjistí, že používáte certifikovaný olej? Uveďte mi prosím, ze kterých konkrétních plantáží pochází palmový olej, který používá Vaše společnost? A jak to s těma společnostma je? Jedna taková sídlí v Balikpapanském zálivu. Ano hrdým členem RSPO. Kolem ní je spousta pralesa, který nemohou pokácet, tak co stím? Polomilitantní skupiny místního kmene (tohle myslíte viz zaměstnanost?), se o to ve spolupráci postarali. Prales shořel - a co už, když už tam ten prales není tak to úřady po čase (zavislé na štědrosti navrhovatele) "přehodnotí" a šup palmy jsou tam. Tohle není pohádka, tohle je realita. Já osobně jsem Indonézii a Malajsii navštívil mnohokrát. Viděl jsem stovky míst. Stravil tam přes rok. Nepotřebuju vylhané dokumenty. Mám oči a uši.

- Herbicidy? Nechci to zlechčovat, ale nejde jinak odpovědět. Už jste viděl rostlinu, která neumí růst bez herbicidu?

- zaměstnanost? Realita vypadá jinak. Dochází k bezohlednému potlačování tradičních a dlouhodobě udržitelných forem využívání zemědělské půdy, přičemž v mnoha případech si olejové korporace počínají v rozporu se zákonem. Pro společnost, která pěstuje palmy olejné, je velmi snadné nějakým způsobem obsadit zemědělskou půdu zkrátka proto, že ji v danou chvíli nikdo nevyužívá. Zprávy o vysídlení obcí nebo nelegálním nakládání s pozemky nejsou neobvyklé. Plantáže jsou většinou zakládány na obecních či soukromých pozemcích bez souhlasu jejich majitelů. Palmový průmysl je zodpovědný za zhruba 5000 pozemkových a lidskoprávních konfliktů. Někteří vesničané se pustili do pěstování palem, protože byli přesvědčeni, že tak snadno vydělají peníze. Stovky drobných výrobců odkoupily zalesněné pozemky od státu. Palmový byznys se jim zdál mnohem výnosnější, a tak opustili od pěstování ovoce a zeleniny. Ke koupi pozemku se však museli zadlužit. Dnes už většina z nich bohužel mluví jinak. Pracovní podmínky se mnohdy blíží modernímu otroctví. Měsíční plat za tuto fyzicky náročnou práci činí 40 euro. Dokonce i lidé v osadách kolem plantáží často ztrácejí své živobytí. Nejenže se spoléhají na les jako přírodní zdroj vody a potravy, ale také jako na ochranu před sesuvy půdy a záplavami. Místní obyvatelé rovněž na vlastní kůži pociťují důsledky používání hnojiv. Chemické látky používané na palmových plantážích znečišťují půdu i vodu, což ohrožuje zdraví lidí i zvířat a znemožňuje jiné formy zemědělství. Voda, kromě toho, že není nebo jí je příliš málo, je tedy zdravotně silně závadná a v podstatě nepitná.

- drogy? V indonézii/Malajsii? Než ze sebe uděláte hlupáka raději si problematiku prozkoumejte.

- zpracováni lokálních plodin? Neříkám, že je to jednoduché, ale jakto že u jiných to šlo? Pokud ustrnete v inovacích stane se Vaše společnost minulostí.

PS příteli, nepleťte si pojmy z dojmy, chyťte se za nos a učiňte změnu dokud je čas. A mimochodem, když je to takový problém přestat stím palmovým olejem, řekněte, jak to dělali vtom 19 století když je začli vyrábět?

Jen tak mimochodem, všechny odpovědi výrobců budou zveřejněny.

S pozdravem,
Tomáš Soták
Jen člověk, který zde chce zanechat něco pro děti všech rodičů.